|
|
Evoluční mechanismy středoevropských zástupců rodu Dactylorhiza
Bílá, Klára ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Rod Dactylorhiza (prstnatec), který zahrnuje zelené terestrické orchideje, patří mezi taxonomicky nejkomplikovanější skupiny evropské flóry. Základní druhy mezi sebou často hybridizují a existuje celá řada obtížně identifikovatelných kříženců a hybridogenních linií. Zásadními rodičovskými druhy většiny hybridů a hybridogenních taxonů jsou D. incarnata, D. maculata a D. fuchsii, které současně reprezentují odvozenější linie rodu. Sesterským rodem prstnatců je rod Gymnadenia, který sdílí s prstnatci některé společné znaky. Dactylorhiza viridis, dříve řazená do rodu Coeloglossum, představuje první oddělující se druh. Centrum diverzity se pravděpodobně nachází ve Středomoří, odkud se prstnatce po skončení doby ledové rozšířily zpět do střední Evropy. Hlavním evolučním mechanismem je polyploidizace, která spolu s hybridizací vede ke vzniku alopolyploidních linií. Unikátní znak orchidejí (včetně rodu Dactylorhiza) představuje částečná endoreduplikace, při níž dochází k somatické endopolyploidizaci pouze určité části genomu. Pro mikroevoluci prstnatců má také značný význam způsob opylování. Šálivé květy rodu Dactylorhiza opylují hlavně nezkušení čmeláci, ale lze se u nich setkat také s opylováním brouky nebo mravenci. V posledních dekádách jsou zástupci tohoto rodu ohroženi zejména úbytkem lokalit. Avšak dosud...
|
|
|
Vliv sucha na interakce rostlin a půdy
Secká, Gabriela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Florianová, Anna (oponent)
Mezi rostlinami a půdou dochází ke zpětným vazbám neboli plant-soil feedback (PSF), přičemž rostliny ovlivňují fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a tato půda následně ovlivňuje nejen a fitness rostlin stejného druhu ale i rostlinné mezidruhové interakce. Vliv PSF se může projevit okamžitě anebo opožděně a je ovlivňován mnoha vnějšími vlivy. Cílem mé práce byla literární rešerše, která se zabývá vlivem sucha na zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou. Častá a opakující se sucha, které jsou jedním z projevů klimatických změn, ovlivňují nejen děje odehrávající se v ekosystémech, ale i samotné organismy, které se v nich vyskytují včetně mikroorganismů žijících v půdě. Intenzivní sucha způsobují především navýšení teplot, snížení vlhkosti v půdním prostředí a degradace půd. Působením sucha klesá primární produktivita vegetace a dochází ke změnám ve složení půdních i rostlinných společenstev. Tyto změny zasahují do zpětnovazebných interakcí, což se projevuje pozitivní či negativní zpětnou vazbou.
|
|
| |
|
|
The role of biotic interactions in plant invasions
Štajerová, Kateřina ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Richardson, David M. (oponent)
- ABSTRAKT - Během invaze dochází k zániku dlouhodobě ustálených a vzniku nových biotických interakcí, což má vliv na invazní úspěch rostliny v novém areálu. Ve své práci se zabývám různými biotickými interakcemi, zejména vztahy mezi rostlinami navzájem, jejich herbivory, opylovači a mykorhizními houbami, ale i tím, jak lze znalosti o biotických interakcích následně využít při plánování efektivního managementu, který by byl založen na vědeckých poznatcích. S kolegy jsme studovali tyto interakce na úrovni rostlinných společenstev, ale provedli jsme i mezikontinentální srovnání, zejména mezi Evropou a Severní Amerikou. Náš výzkum byl založen hlavně na sběru terénních dat. Z mnoha teorií a koncepcí, které byly doposud zformulovány pro vysvětlení úspěchu invazních rostlin v novém areálu, je nejčastěji studovanou hypotézou "únik před nepřáteli. Jejím předpokladem je, že invazní druhy jsou v novém areálu úspěšné mimo jiné i proto, že částečně či úplně unikly svým přirozeným nepřátelům, které jejich populace regulovali v původním areálu. Naše výsledky podporují tuto hypotézu, ale zjistili jsme, že rozsah poškození je závislý na souhře několika okolností, tj. o jakou funkční skupinu herbivorů se jedná, či zda jsou v daném areálu původní, totéž platí i pro jejich živné rostliny. Asi nejdůležitější interakcí mezi...
|
|
|
Úloha trehalózy v mykorhizních asociacích
Šoch, Jan ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Mykorhizní symbióza je v přírodě velmi rozšířený fenomén. Mezi symbionty dochází k translokaci živin, přičemž velmi důležitou úlohu v tomto procesu hraje disacharid trehalóza. Tento sacharid však také plní řadu důležitých funkcí v metabolismu hub i rostlin. U hub trehalóza slouží především jako zásobní a transportní sacharid. V metabolismu rostlin naproti tomu trehalóza funguje jako signální molekula, a to již v extrémně malých množstvích. Je tedy pravděpodobné, že na fyzickém rozhraní mezi symbionty by tento sacharid mohl sloužit houbám k ovlivnění metabolismu rostliny. Obdobnou úlohu trehalóza patrně zastává v řadě parazitických interakcí. Ve většině typů mykorhizních asociací vytváří syntéza trehalózy v myceliu uhlíkový sink, který vede k přesunu sacharidů z rostliny. Zcela odlišná situace nastává v těch typech mykorhizní symbiózy, kde rostlina získává sacharidy z houbového symbionta. Některé rostliny totiž dokážou trehalózu účinně utilizovat i jako jediný zdroj energie. Zde se proto otevírá otázka, zda by takové rostliny nemohly trehalózu z houbového symbionta cíleně získávat právě i jako zdroj energie a uhlíku. Tato literární rešerše si klade za cíl výše nastíněné možnosti zhodnotit a diskutovat s ohledem na dostupné literární zdroje. Klíčová slova: mykorhiza, orchideje, parazitismus,...
|
|
|
Mykorhiza ve fosilním záznamu
Kadlecová, Veronika ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mykorhizní symbióza je dnes rozšířená u naprosté většiny suchozemských rostlin. Pro oba účastníky symbiózy představuje mykorhiza významný zdroj obživy a může jim také poskytovat ochranu nebo pomoci přežít v méně pohostinném prostředí. Je pravděpodobné, že stejně důležitá byla mykorhiza i v minulosti a hrála důležitou roli v etapách vývoje rostlinstva, například při výstupu rostlin na souš. Pro svůj hospodářský význam je v současnosti mykorhizní symbióza předmětem mnoha výzkumů. Existuje také množství prací, které se věnují studiu fosilní mykorhizy, ale zájem o tuto problematiku zatím není velký. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv mykorhizy na tvorbu sekundárních metabolitů u rostlin
Pikorová, Markéta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rydlová, Jana (oponent)
Mykorhizní symbióza, mutualistický vztah mezi symbiotickou houbou a kořeny rostlin, je řazena mezi významné mezidruhové interakce. Udává se, že v této symbióze žije kolem 90% terestrických cévnatých rostlin. Arbuskulární mykorhiza (AM) je nejčastěji se vyskytujícím druhem mykorhizy a zároveň nejčastějším druhem symbiózy u vyšších rostlin. Tvoří ji přibližně 80% všech rostlinných druhů. Symbiotickým soužitím s houbou rostlina často získává výhody, jako jsou například vyšší odolnost vůči stresovým faktorům, rezistence k patogenům či zlepšení příjmu živin. V posledních letech řada prací zjišťuje, že mykorhiza pozitivně ovlivňuje produkci sekundárních metabolitů rostlin. Tento vliv se může projevovat jak kvantitativně, zvýšením koncentrace metabolitu v rostlině, tak i kvalitativně, změnou spektra produkovaných látek. Tyto látky mohou mít pro člověka význam v různých oblastech. Medicínský výzkum stále rozšiřuje spektrum látek, vyznačujících se bioaktivním účinkem, jež mají původ právě v rostlinném sekundárním metabolismu. Cílem této práce je formou literární rešerše vytvořit přehled současného stavu výzkumu, týkajícího se vlivu mykorhizní symbiózy na obsah sekundárních metabolitů v rostlinách, především těch s bioaktivním účinkem. V práci bude popsán význam mykorhizní symbiózy a jaký je její vliv na...
|
|
|
Současné pěstební technologie konopí - vliv na výnos a kvalitu
Josková, Marie
Diplomová práce s názvem Současné pěstební technologie konopí vliv na výnos a kvalitu se v teoretické části zabývá legislativou pěstování konopí, agrotechnikou pěstování, sklizně a následně stavem pěstování konopí v České republice, v Evropské unii a ve světě. V praktické části se zabývá pokusy vlivu arbuskulárně-mykorhiznách hub na obsah vybraných kanabinoidů v rostlinách konopí odrůd Kompolti a KC Dora v řízených podmínkách skleníku v Botanickém ústavu AV ČR a následně na poli biofarmy Sasov u odrůd Futura, Fibrol, KC Dora a Finola. Vliv inokulace na zvýšení obsahu kanabinoidů nebyl prokázán.
|
|
|
Choroby dřevin a mykoflóra arboreta Křtiny, ŠLP Křtiny
Riedelová, Adéla Julija
Závěrečná práce je zaměřena na choroby dřevin a mykoflóru arboreta Křtiny. V období od listopadu 2013 do října 2015 zde byl prováděn průzkum, při jehož realizaci bylo čerpáno z metodiky České vědecké společnosti pro mykologii, o. s. Sledovány byly makromycety a houby, jejichž přítomnost je prokazatelná chřadnutím a fytopatologickými změnami dřeviny. U každého zjištěného druhu byla poznamenána substrátová nabídka a dřevina. Celkem bylo determinováno 62 druhů hub. Mykorhizních hub bylo určeno 13 druhů. V práci jsou dále popsány choroby a škody, které mohou způsobit houbové patogeny. Nálezy hub byly porovnány z inventarizačním průzkumem z let 1981 až 1984. Posuzovány byly introdukované dřeviny z hlediska vazeb vybraných druhů hub a jejich náchylnost vůči patogenům. Zhodnocen je význam arboreta jako zdroje k rozvoji poznání a ochrany lesních ekosystémů.
|
|
|
Možnosti využití arbuskulární mykorhizy při rozmnožování vybraných odrůd angreštu
Střihavková, Dana
Tato diplomová práce se zabývá využitím arbuskulární mykorhizy při rozmnožování zvolených odrůd angreštu ve školkařství. Pokus byl založen v Brně na podzim roku 2018 a ukončen byl na jaře následujícího roku. Celkem se hodnotilo 60 rostlin odrůd ´Černý Neguš´, ´Karát´ a ´Rolonda´, přičemž byla polovina rostlin naočkována mykorhizními houbami a druhá polovina byla bez mykorhizy, tedy jako kontrolní rostliny. U rostlin se hodnotily následující parametry: míra kolonizace kořenů mykorhizními strukturami, obsah chlorofylu v listech, relativní velikost kořenového systému, sušina kořenového systému, teplota a vlhkost substrátu, průměr kořenového krčku a délka výhonů. Z výsledků vyplývá, že inokulace mykorhizními houbami ovlivnila pozitivně především kořenovou soustavu rostlin, což se odrazilo i na nárůstu průměru kořenového krčku. Aplikace mykorhizních hub by měla mít pozitivní účinek také na růst nadzemní části rostliny, zdravotní stav a odolnost rostlin proti suchu a patogenům.
|
host ::
RSS.